jako voda v řece
tak jako voda v řece tiše plyne
tak utíká nám čas
rok s rokem často se mine
uteče a nevrátí se zas
taky jsem býval batole
na dece s řehtatkem si hrál
máti mě přebalila na stole
a já se častějc smál
pak přišli první kroky
s nimi i pády,modřiny
vzpomínám na ty roky
a na ruce maminy
pak poznal jsem zdi školy
sedaval do školní lavice
i když to někdy bolí,
učení nutné je velice
teď už jsem velký,skoro chlap
a jenom smutně vzpomínám
do světa dospělých jsem šláp
teď teprve žít začínám
pletu se životem krutým
tohle už neni pohádka z dětských let
snad proto zdám se být smutným
leč takový je svět